Jak tvořit svůj život, když jsem v depresi?

Je to vůbec možné? Možná vás překvapí moje radikální odpověď, ale rovnou říkám: Není!

Jak to?

Každý je tvůrcem svého života. Buď pánem svého života! Vytvoř si svoji realitu! Všichni jsme zodpovědní za to, co se nám v životě děje!

Taky to stále čtete a slýcháte? Jste z toho už unavení, protože zažíváte věci, které nechcete? Výše uvedené výroky vás jakoby obviňují? Cítíte se pod tlakem, frustrovaní a někdy možná i neschopní? Říkáte si: Nechci přece být nemocný, chudý, nespokojený, sám… (doplňte podle své situace), nevybral jsem si to!

Uklidním vás. Ano, do určité míry je pravda, že si tvoříme svůj život sami. Kromě jiných aspektů ale záleží na našem psychickém stavu – a pokud ten je pochroumaný, vlastně ani nemáme z čeho tvořit.

Upřímně řečeno, největší tvoření vidím v tom, že si můžeme zvolit, jak na životní okolnosti reagujeme.

Prvním krokem by tedy mělo být přestat se obviňovat. Vy sami víte nejlíp, jak vám je. Kolik úsilí vás stojí činnosti, které jsou pro ostatní jednoduché. Přijměte situaci a svůj stav, jaké teď jsou. Nebojujte.

Zamyslete se, co můžete udělat pro to, abyste se dostali o kousek „výš“. Když jste ve sklepě, taky nevidíte na nebe. Musíte nejdřív vyjít do prvního patra.  Hledejte chvíle a věci, které jsou pro vás možné.

Co pomáhá? Univerzální rada neexistuje, ale ze své zkušenosti doporučuju, abyste si našli podporu. Může to být nějaký druh terapie, ale i přítel nebo blízký člověk, který chápe vaši situaci a ví, co potřebujete. A co je podle mého názoru velkým benefitem takové podpory? Že se díky tomu snáz udržíte na cestě nahoru.

Sama jsem totiž zažívala období, kdy jsem teoreticky věděla, co dělat pro zlepšení svého stavu, ale právě kvůli svému stavu jsem na to prostě neměla sílu. Příklad? Víte, že vám pomáhá meditace. Cítíte se ale tak, že prostě nemáte energii – ani na něco tak fyzicky nenáročného. Tělo se brání, mysl odporuje. Lidově řečeno se k tomu nedokopete, ať děláte, co děláte.

Pro někoho, kdo nikdy nezažil hluboké deprese, možná nepochopitelné. Pro mnohé z nás ale realita.

Jak může v takových situacích pomoci naše podpora? Když se na tom domluvíte, může vás jakoby vést za ruku a povzbuzovat ve vašem úmyslu. Zavolat vám, zeptat se, jak jste na tom. Pokud zůstaneme u příkladu s meditací, může vám navrhnout, ať si třeba lehnete do meditační pozice a zkusíte to přes telefon spolu. Pomůže vám například soustředit se na dech tím, že vám počítá dobu nádechu a výdechu, vede vás v meditaci.

Promyslete, jakou podporu byste ocenili. Ulevuje vám chodit na procházky, ale nejste schopni se vypravit? Dejte si s vaším přítelem sraz u vás doma a jděte spolu.

Domluvte se na každodenních krátkých podporujících esemeskách. Nebo si najděte  skupinu na FB, která vám sedí a řeší vaše téma, a pokud vám nevadí se svěřovat, pište do ní. V dnešní online době si i tam můžete najít podporující přátele.

Jste typ, který potřebuje být v těžkých chvílích sám, nechcete sdílet? Vymyslete si něco jiného, co vás trochu pozvedne. Můžete poslouchat hudbu, přečíst si povzbuzující článek, který jste si uložili, prostě jakkoli se dostat z emočního dna alespoň o krůček výš – až do stavu, kdy necítíte odpor k činnostem, které vám normálně pomáhají.

Pokuste se najít každý den něco, co vás podpoří a alespoň trochu vyživí.

Pokud je to nutné a cítíte, že je to pro vás cesta, nebojte se antidepresiv. Osobně si nemyslím, že by to mělo být trvalé řešení, ale právě pro zvednutí se, pro úlevu, můžou být velkou pomocí.

Nestyďte se za to, že potřebujete chvíli vodit za ručičku. Kdybyste měli zlomenou nohu a nemohli chodit, taky vám nebude připadat divné, že vám váš přítel dojde nakoupit.

Pamatujte tedy: Abyste mohli začít radostněji žít svůj život, posuňte se o patro výš. A vystoupit tam vám může pomoci vaše podpora. Ještě dnes ji zkuste „vymyslet“ a najít. 🙂