Láska nestačí

Láska je nejdůležitější.

Když se milujeme, překonáme všechno.

V některých oblastech nám to sice moc nefunguje, ale hlavně, že se máme rádi.

Já svoje děti přece miluju a chci pro ně to nejlepší.

Stačí to? Zaručí láska funkční vztah – ať už partnerský, nebo mezi rodiči a dětmi?

Docela často se totiž stává, že i milující partneři se rozcházejí. Nebo láska uvadá, protože ji přehlušuje něco jiného – možná únava, vzrůstající pocit neporozumění, nespokojenost…

Většina rodičů své děti miluje. Ale znamená to, že je většina vztahů mezi rodiči a dětmi podporující?

Pojďme na pár příkladů:

1.
Mají se rádi. Fakt.
Jsou spolu dvanáct let, mají dvě děti. On se snaží dělat všechno, aby ona byla spokojená. Ona se stará o rodinu, jak nejlíp umí. Objímají se. Dělají si na sebe čas.
Jenže…

Ona brečí, protože má pocit, že on ji vůbec neposlouchá.
On je zklamaný, protože mu vadí, že ona zase dělá zbytečné  scény.
Ona se uzavře. On odejde. A oba si myslí, že ten druhý je necitlivý.

A přitom je tam láska. Jenže bez porozumění, bez vědomí toho, co se v nich děje… ta láska nestačí.

Nevysvětlí, co znamená „buď tu se mnou“.
Nepřeloží „křičím“ na „potřebuju tě“.

2.
Po dvaceti letech už jejich milování není, co bývalo. Přestože se mají rádi, v téhle oblasti jim to drhne. Přitom na začátku to bylo skvělé. Nemohli se od sebe odtrhnout.

„Asi to tak dopadá v každém vztahu“, říkají si. Hlavně, že se máme rádi, co by za to jiní po těch letech dali…
Ale ve skutečnosti to oba trápí.

Možná… kdyby věděli o tom, jak se intimní život v dlouhodobém vztahu proměňujeco je příčinou toho, že už to není, co to bývalo… Kdyby pochopili rozdíly mezi mužským a ženským prožíváním sexuality, které se projevujou hlavně v dlouhodobém vztahu… tak by si mohli užívat vztah, který je lepší než na začátku.

3.
Máma miluje svého syna.
Ale když mu není dobře, když je smutný a trápí se, říká mu: „Vždyť se nic neděje. To přejde. Nemysli na to.“
Chce mu pomoct, aby nebyl smutný.
Nevidí, že ho tím učí, že jeho pocity nejsou důležité.
A on se pak uzavírá.
Ne proto, že by neměl mámu rád – ale protože se s ní necítí bezpečně.

4.
Táta miluje dceru.
Chce pro ni to nejlepší.
Tak na ni tlačí: „Uč se, ať z tebe něco je. Dělej něco pořádnýho. Seď rovně, nebo si zničíš záda. Nejez tolik, nebudeš se nikomu líbit. Chovej se normálně.“
A ona cítí, že není dost dobrá. Že taková, jaká je, nestačí.
Ztrácí sebevědomí a její vztah k tátovi se hroutí.

5.
Milující rodiče se snaží o respektující výchovu. Chtějí uchránit svoje děti před traumaty. Vycházejí dítěti ve všem vstříc, upozaďují se, nedokážou být pevní a držet si vlastní hranice. Opravdu to dělají z lásky.
Výsledek? Dítě, které se nemá o co opřít. Chybí mu jistota. Cítí, že rodiče neunesou jeho emoce.


Láska ve vztahu JE důležitá. Ale sama o sobě prostě nestačí.

Je potřeba i odvaha nahlédnout do sebe, na svoje bolístky – a tím pochopit, proč se v některých situacích chováme tak, že druhého (nebo sebe) spíš zraňujeme. To může zahrnovat neschopnost říkat NE, různé kompromisy, strachy, nezralé chování…

Je potřeba umět komunikovat – efektivně a s respektem. Díky tomu pak dokážeme jak vyjádřit svoje potřeby, tak pochopit potřeby druhého.

Hodí se i trocha vývojové psychologie. Ne, nebojte, nemusíme být odborníci – ale vědět něco o zrání dětského mozku, o schopnosti dětí umět ovládat emoce, o tom, jak na ně působí náš přístup, naše slova, ujasnit si, co je to oboustranný respekt – to jsou prostě znalosti, díky kterým se dá budovat pevný vztah.

Určitě pomůže i pochopení rozdílů mezi muži a ženami (rozhodně nechci zevšeobecňovat a je jasné, že každý z nás je individualita, ale v každém případě v partnerství nejsou dva stejní lidé).

I když máme srdce plné lásky, bez ochoty přidávat další nutné ingredience ji druzí možná ani neucítí.

Dobrá zpráva je, že se s tím dá něco dělat.
Dokonce i když už láska mezi partnery uvadá, přidáním dalších důležitých položek se může znova rozhořet. I když vztah mezi rodiči a dětmi slábne, může se znova upevnit.
A to za to stojí.

P. S.: Rádi byste vaše vztahy vylepšili? Objednejte si krátkou online konzultaci zdarma a zjistíme, jak vám můžu pomoct.

Jsem koučka, mentorka a kraniosakrální terapeutka pro dospělé a teenagery, kteří chtějí objevit svou pravou podstatu a vnitřní sílu a žít autentický život. Nabízím individuální, párové, rodinné i skupinové terapie. Jsem také akreditovaná mediátorka. Moje osobní zkušenost s dlouhodobou depresí mi umožňuje opravdu rozumět těm, kteří zažívají psychickou bolest. Miluju svobodu, přírodu, atletiku a hokej. :-) Jsem autorkou několika e-booků a pořádám workshop o komunikaci.