Co když se vám někdo svěří, že uvažuje o sebevraždě?

Co rozhodně neříkat:

„Jak tě to mohlo napadnout?!“
„O tom vůbec nemluv, ani na to nemysli! To už přede mnou nikdy neříkej!“
„To bys nám přece nemohl/a udělat! Mysli na (rodiče, děti, přátele) – víš, jak by jim pak bylo?“

Tím vzbuzujete pocity viny a dáváte najevo nepochopení, což může stav dotyčného dost zhoršit. Asi pro něj nebylo lehké se svěřit a teď ještě čelí vašemu odsouzení. Může to vést k tomu, že příště už se nikomu nesvěří.

(Můžete posoudit vhodnost vašich slov v kontextu fyzické nemoci – použili byste je v případě, že dotyčný trpí smrtelnou fyzickou nemocí?)

Zkuste zůstat klidní. Ten člověk se vám svěřil – to pravděpodobně znamená, že CHCE pomoct.

Co můžete udělat nebo říct:

☘️ „Ach, to je mi moc líto, že se cítíš takhle hrozně. Moc rád/a bych ti pomohl/a. Jsem tady s tebou a pro tebe.“
☘️ Naslouchejte.
☘️ Nezlehčujte.
☘️ Neodsuzujte.
☘️ Zeptejte se, co by mu/jí v tuhle chvíli pomohlo. (Vypovídat se, vyplakat se, „jen“ obejmout. Nebo něco praktického – nebojte se ptát. Může to být naprostá maličkost, jako třeba podat mu sklenici vody.)

Nebojte se, že když s ním budete o sebevraždě mluvit, spíš ji uskuteční – tak to není.
Zároveň ale není pravda, že kdo o sebevraždě mluví, nespáchá ji.

Co dalšího můžete udělat – podle toho, jak je situace akutní:

Pomoct mu najít vhodného odborníka, pokud ještě nemá.
Doprovodit ho k lékaři nebo na terapii.

Vyžaduje-li situace okamžitou intervenci:

Můžete kontaktovat krizovou linku nebo rovnou přivolat pomoc.
Můžete také zavolat společnému příteli nebo někomu z jeho rodiny, kdo o situaci ví a může být k dispozici.

Je velmi těžké najít rovnováhu mezi respektováním soukromí dotyčného a snahou nezradit jeho důvěru a mezi potřebou zasáhnout. Pokud je situace akutní a vy máte obavy o jeho momentální bezpečnost, možná se rozhodnete, že musíte hledat pomoc i bez jeho souhlasu, pokud je to nezbytné. (Může vám pomoct poradit se na krizové lince.)

————————————————————————————————————————–

Pokud je to potřeba, vyhledejte podporu i pro sebe – i pro vás jsou takové situace velmi náročné.
Uvědomte si, že sice můžete pomoct, ale nejste zodpovědní za rozhodnutí a životy druhých.
Potřebujete krátkou konzultaci zdarma? Objednejte se zde.
Podporuju lidi s depresí i jejich blízké. Ve své práci používám vzdělání a zkušenosti z oblasti koučinku, mediace, rodinného poradenství a kraniosakrální terapie. Moje osobní zkušenost s dlouhodobou depresí mi umožňuje opravdu rozumět těm, kteří zažívají psychickou bolest. Miluju svobodu, přírodu a atletiku. Jsem autorkou e-booků Co ne/říkat člověku, který trpí depresí , 10 kroků na cestě z deprese , S dětmi v pohodě a e-mailového kurzu 4 pilíře šťastného partnerství.